Jiné pohledy na cokoliv

Komunista (Filip Falmer) má jiný pohled na Bil’aka a okupaci. Nacista má jiný pohled na holocaust. Francouz má jiný pohled na Robespierra, Rus na Stalina. Kanibal má jiný pohled na lidský bůček. 

A já už vidím den, kdy pohlédnu na strom, osaměle se tyčící na kraji lánu, a kolem mne se pachtící červotoč mi sdělí, že má též jiný pohled. Takový ostrý a vrtavý. Protože jiný pohled má ouplně každý. A jelikož jsme lidi, tak musíme uznat, že na to má právo a nezpochybňovat ten jeho. Nanejvýš můžeme zpochybňovat vlastní, páč jsme zcela jistě zarytí a holt nemáme jiný, než ten náš. Absurdní. A pitomé. A abych nezapomněl, není prý žádná černá a bílá. Jsou jen odstíny šedi. Štve mne to.

A tak musíme prý dát prostor každému šaškovi, který se ve své nebohosti rozhodne relativizovat cokoliv, co se mu nelíbí či nehodí do krámu. Tudíž kdejaký komunista může nahlas a bez toho, že by se hanbou rděl, povykovat o tom, že z jeho pohledu okupace byla štěstím, vraždy odpůrců pochopitelným třídním bojem během studené války, likvidace živnostníků a rolníků byla pak pomocí válkou zbídačelému národnímu hospodářství, elektrické dráty nutnou obranou proti davům agentů ze západu. Obvykle začíná relativizování a jiný pohled formulací „Zajímalo by mne ale,…“ či „Záhadou zůstává,…“.

Rodiče mne učili, že černá je černá a bílá je bílá. Nyní se však dozvídám, že jsem bloud beze špetky rozhledu a pochopení. Páč nechápu, že při pohledu na černou kouli někdo může klidně říci „Ale podle mého pohledu je ten objekt tak trochu světlejší a ne tak zcela kulatý. A dále pak rozvine expozé, na konci kterého už hovoří o bílé krychli. Tak ale jednají apologeti komunistických a nacistických zločinů.

Osobně takovým jinopohledníkům říkám řezníci. To proto, že relevantní fakta odříznou a nabídnou za ně jiná, často vyfabrikovaná či reálně nesouvisející. Také proto, že řezají do všeho, co je objektivně logické a nelogičnosti a podvody pak hodí na pult jako nabídku zákazníkovi. A také proto, že každou relevantní informaci vykostí a nahradí separátem fabulací, lží a zakryjí je sojovou moučkou „veselých“ poznámek. Podobnost s kýmsi není čistě náhodná.

Ať si řezníci klidně řezají. Je to jejich právo a jejich pohled. Pohled, který je pochopitelně determinovaný jejich obecným postojem. Ale ať mne pak nikdo nenutí jejich řezání brát v potaz a dokonce jej tolerovat. Řezníci se mi hnusí. I když pochopitelně tvrdí (jsou-li kanibaly), že tolika lidem stehenní řízky z těl jejich poražených soupeřů chutnaly. I když tvrdí (jsou-li komunisty), že na zločiny své ideologie se dívají jinak. No jistě. Jinak ani nemohou. My ostatní ale naštěstí ano.