Obchod s lidskými orgány na Ukrajině?

Tedy – údajný obchod. To je ten důvod, proč v ukrajinském parlamentu v těchto dnech zametají s komunisty. Ti totiž bez rozpaků prohlásili, že Ukrajina na východě tuto činnost umožňuje. 

Je zajímavé, jak se toto téma pravidelně objevuje. Stejně tak je zajímavé, že vždy bez jakýchkoliv důkazů. Obvykle ve stylu – někdo to řekl, vyprávějí to uprchlíci, objevilo se to na sociálních sítích. Jednou to dělají kosovští Albánci Srbům, jindy Židé Arabům. Téma, které tak „hezky“ zpracovali muslimští Turci v  příšerném filmu Údolí vlků. Tam šlo mimo jiné o nebohé Iráčany, které vyřezávali a jejich ledviny, játra a další prodávali zlotřilí Izraelci a celé to organizovala a kryla CIA. Mentálně deficitní jedinci tomu věří a rozšiřují nadšeně dál.

Dnes tomu korunu nasadil plátek, který by normálně nestál ani za uplivnutí. Deník, který používá s drzostí termíny jako „genocida Palestinců“, „velká katolická loupež“, „uchvacování národů“ a dnes dokonce „vynucená sklizeň orgánů“. Nejde o žádný z mašíblovských serverů, publikujících konspirační teorie a „zaručené“ zprávy z podivných zdrojů. Jedná se o celostátní tištěný deník. Jediné noviny tohoto druhu, které jsou vydávány de facto, i když ne de iure, politickou stranou. Komunistické Haló Noviny. V dnešním tištěném vydání pak článek „Sklizeň (lidských) orgánů na východě Ukrajiny“. Autorem je Ton Cartalucci a byl poprvé publikován už 9. července na aktivistickém serveru New Eastern Outlook.

Článek v internetové verzi chybí. Bodejť. Myšlenkově jednoduchý volič KSČM rád tištěnému uvěří. Na stránky HaNo ovšem chodí dost těch, kteří zrovna internacionální socialismus nemusejí. Ti by zřejmě něco takového ihned a s chutí okomentovali. Například tím, že tento šílený blábol se na našich konspiračních webech objevil už před týdnem a zaujal právě jen mašíbly. Je ale dostatečně úderný, krásně útočný a linii partaje vcelku podporující, proto jej komunisté tedy davu předhodili.

Faktem ovšem je, že tento materiál má všechny znaky zpravodajské hry ve stylu KGB či StB. Přesně tak to totiž rudé tajné služby dělaly od padesátých do osmdesátých let. Scénář je prostinký. Tajná služba vymyslí štěpné téma, které by mohlo novináře zajímat a dostatečně očerňuje nepřítele. Dále na toto téma vyfabrikuje článek s naprosto lživou informací a několika lehce ověřitelnými, nicméně nerelevantními fakty. Pak tento článek za pomoci svého agenta umístí v nějakém nedůležitém a lokálně vzdáleném médiu. Po publikaci počká na ohlasy. Pokud ostatní (mainstreamová, seriózní) média článek ocitují, tajná služba spustí pokřik a podnítí akce s východním blokem sympatizujících aktivistů. Pokud žádný ohlas není, nerada, ale přeci jen článek cituje v nějaké cizojazyčné mutaci svých propagandistických médií. A tak dále, a tak všelijak podobně.

Tento scénář použili Sověti například v kauze HIV/AIDS. V marginálním plátku v Indii se objevil materiál z dílny KGB, popisující, jak tento virus vyrobili armádní vědci v USA. Údajně snad kvůli tomu, aby co nejvíce eliminovali populaci černé Afriky a mohli expandovat a exploatovat. Mnoho západních médií se toho chytlo. Zhusta levicoví novináři najednou zapomněli na přikázání 2x ověřuj, vždyť přece všechno do sebe zapadá. USA jsou fuj, armáda je fuj a imperialismus je fuj. Nu, a mýtus byl na světě. Ještě dnes můžeme od různých pitomů zaslechnout rezidua.

Tony Cartalucci je mladý ultralevičák, žijící v thajském Bangkoku. Nenávidí západní společnost, nenávidí královskou rodinu, která vládne zemi, ve které našel domov. A kromě toho, že jej často můžete najít, jak vede ulicemi hlavního města průvody pod rudými vlajkami, publikuje. Mnoho článků o všech možných „zločinech“ Západu. Většina soudných jej má za šaška. Jeho materiály přetiskují jen obskurní konspirátorské weby. A pak také média levicová. Extrémně levicová. Zcela podle intencí komunistických tajných služeb.

Netvrdím, že v tomto případě jde o konspiraci. Jsem skeptik, známý tím, že se snažím mašíbly odhalit a zesměšnit. Ovšem nyní se objevuje nová vlna. Vlna mašíblů politických. A jejich lži přebírají a vydávají je za důkazy politická média. Jejich články se pak dostanou do přehledu mediálních výstupů mezi těmi ostatními. A dál už pracuje lidská fantazie a jednoduchost. Uvidíme, kde se obchod s orgány Ukrajinců ještě vynoří.